výše do sekce 'O městě'
(6. 5. 1741, Příbor – 26. 3. 1821, Praha)
Obor působení: univerzitní profesor, politolog, ekonom
Místa působení: Praha
V Příboře navštěvoval piaristické gymnázium. V Olomouci absolvoval filosofii. Práva studoval na univerzitě ve Vídni, kde byl žákem Josefa Sonnenfelse, teoretika a ideologa tereziánského a josefinského absolutismu. (Základem pro Sonnenfelse, ale i pro právovědce K. A. Martiniho ad., byly myšlenky francouzských filozofů o společnosti, státu a politice, přizpůsobené potřebám rakouské monarchie.)
V r. 1776 jej císařovna Marie Terezie povolala na místo profesora politických a kamerálních věd na nově zřízené katedře pražské Filosofické fakulty. Na Filosofické fakultě a Pedagogické fakultě pak (do r. 1808) vykládal politické vědy, ekonomii, přirozené právo (tyto disciplíny se – spolu s etikou – počítaly do praktické filozofie), obchodní a finanční vědy. Přednášel podle Sonnenfelsovy učebnice Grundsätze aus der Polizei – Handlung– und Finanz-Wissenschaften (1765). V letech 1776–81 byl rovněž (prvním) profesorem zemědělských věd na pražské univerzitě. Byl členem Vlastenecké hospodářské společnosti (Společnosti ke zvelebení hospodářství a svobodných umění), ustavené dvorským dekretem Marie Terezie z r. 1767.
Podobně jako Sonnenfels patřil J. I. Buček ke škole tzv. populacionistů, podle níž je jedním ze základních cílů státní politiky růst počtu obyvatel státu. (Kritikem této koncepce na pražské univerzitě byl K. J. Seibt.) Po svém příchodu na pražskou univerzitu se stal jedním z prvních učitelů její Filosofické fakulty, kteří nebyli jezuity. Jeho katedra patřila k těm, které „dostala pražská filozofie po první tereziánské reformě a které byly při svém vzniku poznamenány naléhavými potřebami společnosti, rozvíjejícího se obchodu a průmyslu a v neposlední řadě i požadavky absolutisticky se organizujícího státu na odborné vzdělání inteligence pro administrativu“ (Dějiny UK). Vydal řadu ekonomických spisů.
Kniha: Abhandlung von der Polizei (1778)…ve své době velmi oceňovaná práce
