(20. 12. 1793, Příbor - 3. 5. 1871, Rajhrad)
Obor působení: vlastivědný spisovatel, topograf
Místa působení: Rajhrad, Brno
Navštěvoval gramatikální školu, ve studiu pak pokračoval v humanitních třídách. Po rozhodnutí, věnovat se dále studiu dějin a topografie Moravy, odešel na lyceum do Olomouce a později na teologii do Brna. Zde vstoupil do benediktinského řádu v Rajhradě, v roce 1820 byl ustanoven profesorem filologie a dějin na filozofickém ústavu v Brně. Začal vydávat sborník pro dějiny Moravy a Slezska, ve volném čase cestoval po Moravě.
V roce 1842 odešel do kláštera, aby se mohl nerušeně věnovat své práci na dalším topografickém díle. Vydávat je začal až po třináctiletém studiu v roce 1855.
Za svou činnost získal četná vyznamenání, byl jmenován h. c. pražské univerzity, členem vídeňské akademie věd a čestným členem Vlasteneckého muzea král. českého v Praze.
Topografická díla Řehoře Wolného zůstávají dodnes základním pramenem k poznání kulturního obrazu a památek Moravy v první polovině 19. století. Právem je pokládán za otce moravského místopisu.
Z jeho díla:
Die Markgrafschatt Mähren (r. 1830 1. díl, 6. svazek dokončen v r. 1842)
Kirchliche Topografie von Mähren (r. 1855 počátek vydávání 9dílného díla)
+ množství kratších topograficko historických článků a statí...
zdroj: MIC Příbor







výše do sekce 'O městě'

















