výše do sekce 'Pamětihodnosti'Zajímavou památkou v rámci malého města jakým Příbor je, je barokní budova bývalého piaristického kláštera, koleje a gymnasia č.p. 50 na Jičínské ulici.
Klášter samotný byl založen roku 1694 olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtenštejna – Kastelkornu. Do roku 1700 bylo postaveno hlavní jižní křídlo, mezi roky 1700 – 1712 dostavěno západní křídlo a v roce 1716 bylo dostavěno dodatečně připojené krátké východní křídlo.
Současná budova je tvořena trojkřídlým jednopatrovým objektem s valeně zaklenutým přízemím s výsečemi a českými plackami. V některých místnostech jsou klášterní klenby s velkými koutovými lunetami. Dispozice všech křídel je řešena jako příčný dvoutrakt. Zvláště cenná je štuková výzdoba a malby stropu refektáře (jídelny).
Po roce 1945 se budova stala sídlem Městského muzea, které bylo v Příboře založeno již roku 1912. Součástí muzea se stal Památník Sigmunda Freuda, archiv, knihovna a Základní umělecká škola. Bývalá klášterní budova je vyhlášena nemovitou kulturní památkou.
Historie budovy bývalého kláštera a koleje
Bývalý piaristický klášter, kolej a gymnasium v jednom založil v roce 1694 tehdejší olomoucký biskup Karel II. Z Lichtenštejna – Kastelkornu, majitel hukvaldského panství, pod nějž město Příbor tehdy spadalo. Budova samotná byla vystavěna v letech 1694 až 1700 pravděpodobně biskupským architektem, italským stavitelem Giovannim Pietro Tencallou východně naproti staršímu, tehdy ještě dřevěnému kostelu sv. Valentina.V budově kláštera se dodnes uchovala bohatá piaristická knihovna. Za fungování řádu piaristů se v klášteře často hrávalo divadlo, inspirované životem Sokrata, Alexandra Makedonského či Julia Caesara. V roce 1768 byla podle návrhu rektora Knura vybudována patrová chodba jež spojila klášterní komplex s kostelem sv. Valentina. V roce 1875 byla chodba zbořena.
Gymnasium bylo zrušeno v roce 1777, ale následně ještě obnoveno v letech 1806 až 1829 a dále v letech 1858 – 1885. V letech 1875 – 1938 v budově působil druhý český učitelský ústav na Moravě (druhý po Brně). Pro jeho potřeby byla některá křídla v 70. letech 19. století prodloužena architektem K. Karlsederem z Příbora.
Klášter samotný byl založen roku 1694 olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtenštejna – Kastelkornu. Do roku 1700 bylo postaveno hlavní jižní křídlo, mezi roky 1700 – 1712 dostavěno západní křídlo a v roce 1716 bylo dostavěno dodatečně připojené krátké východní křídlo.
Současná budova je tvořena trojkřídlým jednopatrovým objektem s valeně zaklenutým přízemím s výsečemi a českými plackami. V některých místnostech jsou klášterní klenby s velkými koutovými lunetami. Dispozice všech křídel je řešena jako příčný dvoutrakt. Zvláště cenná je štuková výzdoba a malby stropu refektáře (jídelny).
Po roce 1945 se budova stala sídlem Městského muzea, které bylo v Příboře založeno již roku 1912. Součástí muzea se stal Památník Sigmunda Freuda, archiv, knihovna a Základní umělecká škola. Bývalá klášterní budova je vyhlášena nemovitou kulturní památkou.
Historie budovy bývalého kláštera a koleje
Bývalý piaristický klášter, kolej a gymnasium v jednom založil v roce 1694 tehdejší olomoucký biskup Karel II. Z Lichtenštejna – Kastelkornu, majitel hukvaldského panství, pod nějž město Příbor tehdy spadalo. Budova samotná byla vystavěna v letech 1694 až 1700 pravděpodobně biskupským architektem, italským stavitelem Giovannim Pietro Tencallou východně naproti staršímu, tehdy ještě dřevěnému kostelu sv. Valentina.V budově kláštera se dodnes uchovala bohatá piaristická knihovna. Za fungování řádu piaristů se v klášteře často hrávalo divadlo, inspirované životem Sokrata, Alexandra Makedonského či Julia Caesara. V roce 1768 byla podle návrhu rektora Knura vybudována patrová chodba jež spojila klášterní komplex s kostelem sv. Valentina. V roce 1875 byla chodba zbořena.
Gymnasium bylo zrušeno v roce 1777, ale následně ještě obnoveno v letech 1806 až 1829 a dále v letech 1858 – 1885. V letech 1875 – 1938 v budově působil druhý český učitelský ústav na Moravě (druhý po Brně). Pro jeho potřeby byla některá křídla v 70. letech 19. století prodloužena architektem K. Karlsederem z Příbora.
